Whistleblowing – proč se povinnostmi z dosud netransponované směrnice zabývat již dnes?

Dne 23. října 2019 byla Evropským parlamentem a Radou Evropské unie přijata Směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (také „Směrnice“). Tato Směrnice zavádí pravidla, která mají chránit tzv. whistleblowery (oznamovatele) před negativními dopady, kterým by tito mohli čelit v souvislosti s jimi podaným oznámením o protiprávním jednání na pracovišti. Ochrana by tedy měla být oznamovateli zajištěna například před šikanou na pracovišti ze strany vedení, výpovědí a tak dále.

Ačkoliv tato Směrnice dosud nebyla do českého právního řádu implementována, neměla by jistě uniknout Vašemu zájmu, práv z této směrnice se totiž již dnes mohou jednotlivci po státu domáhat.

Jako whistleblower je označován ten, který nahlásí porušení předpisů a upozorní tak na nezákonné či neetické praktiky, které probíhají na jeho pracovišti. Výčet osob, které tato porušení mohou oznamovat, je dle Směrnice poměrně široký. Whistleblowerem může být nejen zaměstnanec a OSVČ, ale i akcionář, dobrovolník či stážista. Chráněni mají dle Směrnice dokonce být i oznamovatelé, jejichž pracovní poměr již skončil nebo má teprve začít.

Směrnice předpokládá tři způsoby, kterými může být oznámení provedeno. Jednak interně prostřednictvím tzv. interních oznamovacích systémů, k jejichž zřízení jsou dle Směrnice povinny podniky s 50 a více zaměstnanci, a jednak vnějším způsobem na portálu Ministerstva spravedlnosti (o obou podrobněji níže). Třetí možností, pokud by v reakci na některý z prvních dvou způsobů nebylo přijato vhodné opatření, je zveřejnění porušení přímo oznamovatelem, a to i například na sociálních sítích.

Proč by měli nové směrnici věnovat pozornost i soukromí podnikatelé?

Ačkoli Směrnice dosud nebyla transponována do českého právního řádu, z pohledu soukromých zaměstnavatelů si zaslouží pozornost již nyní, a to zejména ve vztahu k možnosti (a budoucí povinnosti) zřízení interního oznamovacího systému.

Takovým systémem je souhrn určitých postupů a nástrojů, které by sloužily k přijímání oznámení a nakládání s nimi. Povinnost jej zřídit zatím mají jen státní instituce, na které se Směrnice přímo vztahuje již od 17. prosince 2021. Soukromí zaměstnavatelé sice tuto povinnost zatím stanovenu nemají, jejich zaměstnanci se však již nyní mohou obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které k tomu účelu zavedlo externí oznamovací kanál. Na něm mohou whistlebloweři (nejen) ze soukromého sektoru prostřednictvím zabezpečeného formuláře učinit oznámení o porušení předpisů. Těmito oznámeními se pak budou dále zabývat tzv. příslušné osoby, které by měly oznamujícímu poskytnout zpětnou vazbu, přijmout potřebná opatření a případně předat informace obsažené v oznámení příslušným orgánům k dalšímu šetření.

Pro soukromé firmy je tak rozhodně praktické zavést oznamovací systém co nejdříve, aby se k oznámením dostaly jako první a měly možnost případná pochybení napravit bez nutnosti zásahu veřejné moci a současně, aby mohly podobným situacím předcházet. Jak Směrnice, tak na ni navazující návrh zákona navíc za porušení pravidel o ochraně oznamovatelů počítají s poměrně citelnými sankcemi; za některé přestupky by tak povinnému subjektu mohla být vyměřena pokuta ve výši až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

Na koho a na jaké právní oblasti se Směrnice vztahuje?

Co se týče působnosti Směrnice, vztahují se pravidla o ochraně oznamovatelů jednak na veřejnoprávní subjekty a dále pak na soukromoprávní společnosti, které mají alespoň 50 zaměstnanců. Návrh českého zákona o ochraně oznamovatelů, jehož přijímací proces byl přerušen koncem předchozího volebního období, však tuto hranici snížil na polovinu, je proto možné, že povinnost zřizovat vnitřní oznamovací systémy budou mít v budoucnu firmy již od 25 zaměstnanců.

Směrnice zároveň obsahuje výčet oblastí, na které se má předmětná ochrana v případě oznamování protiprávního jednání vztahovat, mezi které patří například zadávání veřejných zakázek nebo ochrana spotřebitele.

Proces přijímání návrhu zákona monitorujeme i nadále a o případných změnách budeme informovat.