ÚPRAVA HOME OFFICE V CHYSTANÉ NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE

Úvod

Úpravu možnosti a podmínek práce na dálku, neboli home office, předpokládá připravovaná novela zákoníku práce, která provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.[1] Návrh novely zákoníku práce vychází z pera Ministerstva práce a sociálních věcí, v současné chvíli je ukončeno připomínkové řízení a návrh novely bude teprve předložen Poslanecké sněmovně. Lhůta k transpozici výše uvedené směrnice uplynula již 2. 8. 2022, lze tedy očekávat, že budou zákonodárci cílit na brzké přijetí této novely pro zajištění souladu s evropskou úpravou. Ačkoliv je návrh zákona teprve v začátcích legislativního procesu, dílčí aspekty výkonu práce na dálku, jíž se navrhovaná novela věnuje, považujeme za vhodné sledovat již nyní.

Práce na dálku

Práce na dálku by dle návrhu novely měla být upravena v ustanovení § 317 zákoníku práce. K výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, budou moci zaměstnavatel a zaměstnanec přistoupit na základě písemné dohody, případně jej bude moci zaměstnavatel nařídit zaměstnanci písemně v souladu s ust. § 317 odst. 4, bude-li tak stanoveno opatřením orgánu veřejné moci podle jiného zákona. Možnost zaměstnavatele nařídit zaměstnanci práci na dálku reaguje zřejmě na situaci, která nastala v souvislosti s pandemií COVID-19, kdy bylo mnoho zaměstnavatelů (u kterých to bylo možné) nuceno k dočasnému uzavření pracovišť a k upřednostnění výkonu práce zaměstnanců na dálku, typicky z domova.

Stávající právní úprava zákoníku práce podmínky práce na dálku dosud výslovně upravuje pouze pro zaměstnance, kteří si sami rozvrhují pracovní dobu a nová úprava je tedy vítána, neboť práva a povinnosti při výkonu práce z domova jsou nyní jen dovozovány z obecných ustanovení.  

Návrh novely předpokládá, že písemná dohoda o práci na dálku bude muset obsahovat:

1. místo či místa výkonu práce na dálku;
2. způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly;
3. rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby;
4. způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku;
5. dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá, a
6. způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

Důvodová zpráva k výše uvedenému písm. f) předložené novely uvádí, že by bylo nutné, „aby se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na možnosti vstupu zaměstnavatele nebo jím pověřené osoby na místo výkonu práce v obydlí za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu. Při vstupu zaměstnavatele do obydlí by se předpokládala účast zaměstnance, pokud by to zdravotní stav zaměstnance dovolil, svědků a účast odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“. Předložený návrh zatím nestanovuje žádná pravidla ani podmínky pro kontrolu místa výkonu práce a zřejmě bude otázka úpravy pravidel k provedení kontroly místa výkonu práce zaměstnavatelem ponechána na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem.

Z popsaného vyplývá, že výkonem práce na dálku by se zaměstnavatel nezprostil povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance a vznikla by mu zároveň povinnost hradit náklady zaměstnanci vzniklé při výkonu práce na dálku (pro úplnost doplňujeme, že tento výklad je v současnosti analogicky dovozován i ze stávající právní úpravy). Náklady zaměstnance nesmějí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody. V odst. 7 je pak navrhována paušální částka ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce, kterou je povinen zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, jakožto náhradu nákladů na plyn, elektřinu, paliva, dodávku tepla, vody atd., přičemž zaměstnanci v soukromoprávním sektoru může být poskytována paušální částka vyšší. Výše paušální částky bude v případě přijetí novely Ministerstvo práce a sociálních věcí měnit vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku či v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení či snížení průměrných nákladů nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy obsaženou v zákoně či vyhlášce.

Zvláštní podmínky pro některé skupiny zaměstnanců

V souvislosti s výkonem práce z domova je zapotřebí upozornit též na navrhovanou povinnost zaměstnavatele dle § 241 odst. 3, kdy zaměstnavatel by měl být povinen vyhovět písemné žádosti zaměstnance či zaměstnankyně pečujících o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na cizí pomoci o výkon práce na dálku, nebudou-li tomu bránit vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. V případě nevyhovění žádosti bude muset zaměstnavatel písemně odůvodnit její zamítnutí. Dle návrhu ust. § 317 odst. 11 budou moci o výkon práce na dálku požádat i ostatní zaměstnanci, přičemž opět v případě nevyhovění žádosti bude muset zaměstnavatel poskytnout písemné odůvodnění zamítnutí.

Další povinnosti zaměstnavatele, zaměstnance a způsob ukončení práce na dálku

Návrh novely zároveň zakotvuje povinnost zaměstnavatele zajistit technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce zaměstnance, pokud zaměstnanec nevykonává práci pomocí vlastního vybavení, dále by měl zaměstnavatel zajistit potřebné programové vybavení v souvislosti s ochranou dat a údajů při dálkovém přenosu těchto dat mezi ním a zaměstnancem. Zaměstnanci naopak bude výslovně uložena povinnost počínat si tak, aby chránil data a údaje související s výkonem jeho práce.

Rozvázat dohodu o práci na dálku budou moci v případě přijetí navrhované novely zaměstnavatel a zaměstnanec písemnou dohodou, případně je bude moci kterákoliv ze stran písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu či bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, s výjimkou dohod o práci na dálku uzavřených podle § 241 odst. 3 (zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně a pečující osoby), které bude moci zaměstnavatel vypovědět pouze z vážných provozních důvodů nebo nebude-li to umožňovat povaha vykonávané práce.

Závěr

Novela zákoníku práce přináší dlouho očekávanou úpravu podmínek výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele a právní jistotu pro zaměstnance v podobě jasně stanovených povinností zaměstnavatele. Zda a v jaké podobě bude novela nakonec přijata budeme nadále sledovat a o dalším vývoji Vás budeme informovat.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU