Povinnosti a sankce spojené s evidencí skutečných majitelů

SHRNUTÍ POVINNOSTÍ A SANKCÍ SPOJENÝCH S EVIDENCÍ SKUTEČNÝCH MAJITELŮ

Po zdlouhavém legislativním procesu byl s konečnou platností přijat zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („Zákon“), který nabyde účinnosti již 1. června 2021. Přinášíme Vám proto shrnutí těch nejdůležitějších povinností a změn, které s sebou přináší.

V článku se dočtete o tom, kdo je dle Zákona považován za skutečného majitele, kdo bude mít přístup k informacím v evidenci, či jaké jsou konkrétní sankce za nedodržení povinností vyplývajících ze Zákona (pozastavení hlasovacích práv, zákaz vyplacení zisku či pokuta až do výše 500.000 Kč).

KDO JE SKUTEČNÝM MAJITELEM?

Evidující osoby (tj. právnické osoby a v určitých případech i svěřenské fondy) jsou již dle stávající úpravy povinny registrovat své skutečné majitele. Pod tímto pojmem budou s účinností od 1. června 2021 všechny fyzické osoby, které jsou:

• koncovými příjemci podstatné části celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo svěřenského fondu, kterou již dále nepředávají. Zákon předvídá takové postavení u všech, kdo mohou přímo či nepřímo získat alespoň 25 % tohoto prospěchu (typicky podílu na zisku);
• osobami s koncovým vlivem, které mohou přímo nebo nepřímo bez pokynů jiného uplatňovat ve společnosti rozhodující vliv, tj. každý kdo:
• je ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích (tj. může jmenovat nebo odvolat většinu vedoucích pracovníků společnosti nebo komu svědčí více než 40 % hlasovacích práv ve společnosti, pokud jiná osoba nemá stejný nebo vyšší podíl na hlasovacích právech);
• má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.

Jak kritérium koncového příjmu, tak koncového vlivu zohledňují rovněž jakýkoliv nepřímý prospěch či vliv, přičemž Zákon stanoví, jak se takový nepřímý prospěch či vliv vypočítá.

Skutečným majitelem jsou dle Zákona případně fyzické osoby, které jsou:

• osobami ve vrcholovém vedení společnosti, pokud nelze identifikovat žádnou osobu podle výše uvedených kritérií. Jedná se o osoby, které zajišťují každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností společnosti a současně jsou statutárním orgánem či osobami statutárnímu orgánu přímo podřízenými.

Upozorňujeme, že i přes splnění povinnosti registrace skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů jsou evidující osoby i nadále povinny vést záznamy o svých skutečných majitelích, důvodech a trvání jejich postavení, jakož i způsobu zjišťování informací o jejich postavení. Evidující osoby rovněž odpovídají za aktualizaci údajů v evidenci.

SANKCE ZA NEDODRŽENÍ POVINNOSTÍ

Jak již bylo uvedeno výše, Zákon zavádí přímé sankce za neplnění povinností evidence skutečných majitelů.[1] Za nedodržení povinností vyplývajících ze Zákona čekají na dotyčné osoby dva druhy sankcí, a to nepeněžité sankce spočívající v pozastavení hlasovacích práv a zákazu vyplacení jakéhokoliv podílu na prospěchu z činnosti společnosti (např. zisku) a dále peněžité sankce (pokuty) ukládané za přestupky spáchané na poli evidence skutečných majitelů.

Nepeněžité sankce. V případech, kdy evidující osoba nezaregistrovala (všechny) své skutečné majitele, nebude možné poskytnout jakýkoliv prospěch (např. tedy podíl na zisku) těmto nezapsaným skutečným majitelům (a/nebo společnostem, jejichž prostřednictvím skutečný majitel v rámci složitější struktury ovládá evidující osobu). To samozřejmě dopadá i na případy, kde existuje mezi evidující osobou a jejím skutečným majitelem řada holdingových společností. Prospěch vyplacený v rozporu s tímto zákazem bude považován za porušení péče řádného hospodáře na straně statutárního orgánu, který o takové výplatě rozhodl a současně za bezdůvodné obohacení na straně společníka, kterému byl prospěch v rozporu se zákonným zákazem vyplacen. Společnosti je rovněž zakázáno vyplácet jakýkoli prospěch právnickým osobám (společníkům), které samy nezaregistrovaly své skutečné majitele.

Nárok na podíl na zisku příslušných osob zaniká v obou případech po skončení daného účetního období.

Samotní skuteční majitelé, kteří nejsou registrováni v evidenci, nesmí dle Zákona nově vykonávat svá hlasovací práva ve společnosti (nebo hlasovací práva právnické osoby, jejímž prostřednictvím společnost ovládají). Tento mechanismus platí opět i pro výše popsané holdingové skupiny. Mateřská společnost by se tedy nemohla podílet na rozhodování o dceřiné společnosti – takové rozhodnutí by bylo relativně neplatné (tj. bylo by možné dovolat se takové neplatnosti u soudu).

S ohledem na výše uvedené doporučujeme, aby byl soulad zápisu s požadavky Zákona zajištěn bez zbytečného odkladu tak, aby v ideálním případě tento materiálně odpovídal Zákonu již k 1. červnu 2021. Skutečnost, zda mají společnosti své skutečné majitele řádně zapsané, bude totiž relevantní zejména ve vztahu k plánovaným valným hromadám a možnostem příslušných společníků či akcionářů vykonávat na těchto valných hromadách svá hlasovací práva. Společnosti zároveň nebudou oprávněny vyplatit podíl na zisku těm akcionářům či společníkům, kteří v rozporu s požadavky Zákona nebudou zapsáni jako skuteční majitelé těchto společností, jakož ani akcionářům či společníkům, ohledně kterých vůbec k zápisu skutečných majitelů nedošlo.

Přestupky a peněžité sankce. Pokud evidující osoba nezaregistruje své skutečné majitele nebo neaktualizuje již zapsané údaje, ve lhůtě stanovené rejstříkovým soudem,[2] dopustí se přestupku a může jí být uložena pokuta až do výše 500.000 Kč. O uložení pokuty však rozhoduje příslušný obecní úřad, nikoliv sám soud.

Tato peněžitá sankce může být uložena teprve poté, kdy společnost ani po výzvě soudu a v jím stanovené přiměřené lhůtě nenapraví předmětnou nesrovnalost. Peněžité sankce však mohou být v určitých případech uloženy také samotným skutečným majitelům, a to pokud tito neposkytnou součinnost nezbytnou pro registraci.

Sankce podle jiných zákonů. Je dobré mít na paměti, že kromě přímých sankcí ukládaných Zákonem budou i nadále platit stávající nepřímé sankce – konkrétně ty podle zákona o veřejných zakázkách, insolvenčního zákona a AML zákona v souvislosti s veřejnými zakázkami. Kromě nemožnosti účastnit se veřejné zakázky, může podle těchto předpisů dopadnout odpovědnost za nezapsání či nesoulad údajů o skutečných majitelích i na členy statutárních orgánů, neboť nesplnění těchto povinností může být považováno za porušení péče řádného hospodáře.

KDO BUDE MÍT PŘÍSTUP K ZAPSANÝM ÚDAJŮM?

Významnou změnou, kterou Zákon přináší je dále veřejnost (části) údajů zapisovaných do evidence skutečných. Zákon rozlišuje z hlediska veřejnosti údajů dva hlavní okruhy osob – veřejnost, která bude mít omezený přístup k zapisovaným údajům o dalších osobách, a orgány veřejné moci a povinné osoby dle AML zákona[3] (typicky notáři, banky, advokáti atd.), kteří budou mít (v určitých případech) přístup ke kompletním informacím zapisovaným do evidence.

Vedle toho bude existovat ještě zvláštní, třetí režim nahlížení do evidence, který bude o něco širší, než je běžný náhled pro veřejnost. O tento přístup bude nutné požádat a prokázat právní zájem na zjištění informací nad rámec poskytovaný široké veřejnosti.

Podrobněji k jednotlivým způsobům nahlížení do evidence:

Široká veřejnost. Kdokoliv z široké veřejnosti musí mít dle Zákona přístup k:

• informacím o skutečných majitelích evidujících osob (v rozsahu jejich jména, země bydliště, roku a měsíce narození a jejich státní příslušnosti);
• informacím o jejich postavení v dané společnosti a důvodům, z jakých na ně definice skutečného majitele dopadá (případně informaci o velikosti jejich podílu v této společnosti) plus datum, ke kterému splňují znaky skutečného majitele společnosti a případně další informace zpřístupněné se souhlasem skutečného majitele nebo zveřejněné v obchodním rejstříku;
• informace o dané společnosti (IČO, sídlo atd.);
• další informace zveřejněné na žádost evidující osoby (např. vlastnická struktura).

Osoby, které osvědčí zájem. Rozšířený přístup bude poskytnut těm osobám, které buď prokáží svůj oprávněný zájem (investigativní novináři či nevládní organizace zaměřující se na prevenci kriminality) na získání dalších informací v souvislosti s předcházením trestným činům (např. praní špinavých peněz, financování terorismu atd.) nebo o tyto informace požádají ve vztahu k svěřenskému fondu, jehož prostřednictvím může skutečný majitel získávat prospěch či uplatňovat svůj vliv na právnickou osobu se sídlem mimo EU.

V těchto dvou případech může soud zpřístupnit další informace, zejména údaj o povaze postavení skutečného majitele, pokud by takové postavení bylo založeno z jiných důvodů, než je vlastnictví podílu v dané společnosti. Těmto osobám bude dále zpřístupněn také popis vlastnické struktury, včetně informací o osobách, jež jsou součástí této struktury a některé další informace.

Plný přístup. Zákon definuje rovněž okruh subjektů, které budou mít plný přístup ke všem údajům zapsaným v evidenci skutečných majitelů. Těmito subjekty jsou:

• dotyčný skutečný majitel, evidující osoba či osoba, která podala návrh na zápis skutečného majitele (plný přístup pouze k informacím o vlastní osobě);
• orgány veřejné moci – soudy a insolvenční správci, notáři (pro účely registrace), orgány činné v trestním řízení, Česká národní banka a další subjekty;
• povinné osoby podle AML zákona.

Jedinou výjimku z veřejnosti přístupu k zapisovaným údajům o skutečných majitelích Zákon předpokládá ve vztahu k těm skutečným majitelům, kteří mají zúženou (nezletilí) či soudně omezenou svéprávnost, a to pouze v případech hodných zvláštního zřetele.

V navazujícím článku Vás budeme informovat o dalších novinkách, které Zákon přináší, a to konkrétně ve vztahu k řízení o zápisu údajů, rozsahu informací zapisovaných do evidence skutečných majitelů či o institutu automatického průpisu.

9. dubna 2021

[1] Doposud legislativa upravovala pouze nepřímé sankce.

[2] Tato lhůta bude evidujícím osobám stanovena v rámci tzv. řízení o nesrovnalosti, o kterém se dočtete v samostatném navazujícím článku.

[3] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů