Novely Občanského soudního řádu účinné od ledna 2012

Pořádkové lhůty

Mezi nejvýraznější změny uvedených novel patří zakotvení několika pořádkových lhůt k provedení procesních úkonů ze strany soudu, které mají za cíl urychlit soudní řízení. Pro ilustraci je možné uvést nově zavedenou 60 denní lhůtu, v případě podání, které by podle svého obsahu mohlo být návrhem na zahájení řízení (žalobou) ale zároveň jde o podání nesprávné, neúplné anebo nesrozumitelné, a proto je potřebná jeho náprava a doplnění. Soud v tomto případě vyzve účastníka, aby nedostatky návrhu na zahájení řízení odstranil v již dříve zmíněné 60 denní lhůtě. Při ostatních podáních (jiných než žalobách) uvedená lhůta neplatí. Zavedení takové lhůty podstatným způsobem urychluje civilní soudní řízení, jelikož už není na vlastní úvaze soudu, kdy žalobce vyzve na opravu anebo doplnění návrhu na zahájení řízení, a tedy zamezuje v praxi často se vyskytujícím situacím, kdy soudy žalobce vyzvali k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení až po uplynutí několika měsíců a tím nepřiměřeně prodlužovali celé soudní řízení.

Dalším příkladem nově zavedených pořádkových lhůt je ustanovení, na základě kterého je soud povinen odeslat návrh na zahájení řízení spolu s jeho přílohami, pokud splňuje všechny zákonné náležitosti, ostatním účastníkům řízení do šedesáti (60) dní od jeho doručení soudu.

Ve smyslu nově zakotveného odstavce ustanovení je soud povinen rozhodnout o návrhu na přistoupení, záměnu anebo změnu účastníka do 30 dní od doručení tohoto návrhu resp. ode dne vyjádření dotčených osob, pokud je potřebný jejich souhlas s přistoupením, změnou anebo záměnou účastníka. Dotčené osoby soud vyzve do 15 dní od doručení předmětného návrhu k vyjádření jejich souhlasu resp. nesouhlasu s navrhovanou modifikací v osobě účastníka.

Novela taktéž stanovila soudu lhůtu k rozhodnutí o změně návrhu. Soud je o změně návrhu v první řadě povinen rozhodnout na jednání. Pokud to však není možné, soud rozhodne do 15 dní od odročení tohoto jednání. Pokud však soud rozhoduje o změně návrhu mimo jednání, novela v tomto případě stanovila soudu lhůtu v délce 60 dní od podání návrhu na změnu návrhu.

Naproti výše uvedeným lhůtám, které sledují urychlení a tím i zefektivnění soudního řízení, byla rozšířena výjimka z možnosti doručovat účastníkům písemnosti elektronickou formou. Do 31.12.2011 nebylo možné doručit elektronicky soudní rozhodnutí a písemnosti, které se doručují do vlastních rukou. Novelou byly tyto výjimky rozšířeny i o předvolání na jednání. Uvedené však podle našeho názoru neznamená, že soud nemůže v zájmu včasného informování účastníků doručit uvedené písemnosti i elektronickou poštou, přičemž však nebude platit fikce doručení po uplynutí 5 dní od jejich odeslání soudem prostřednictvím elektronické pošty.

Souhlas s rozhodnutím věci bez jednání

Další významnou změnu představuje výjimka ze zásady ústnosti a veřejnosti řízení. Na základě uvedeného se bude souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání anebo jejich výslovné vzdaní se práva na veřejné projednání věci před prvostupňovým soudem vztahovat i na řízení před odvolacím soudem. V uvedeném případě je nezbytné, aby byly splněny i zbývající dvě podmínky, t.j. projednání věci bez jednání nesmí být v rozporu s veřejným zájmem a je možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky.

Odročení jednání

Další významná změna se týká podmínek odročení jednání tak, aby nedocházelo ke v praxi častým obstrukcím v řízení ze strany účastníků resp. jejich zástupců. Jednání je pořád možné odročit jen z důležitých důvodů, avšak zpřísňují se podmínky splnění oznamovací povinnosti účastníka, který žádá o odročení jednání. Účastník je tak od 1. ledna 2012 povinen cit.„...soudu oznámit důvod k odročení jednání bez zbytečného odkladu, poté, co se o něm dozvěděl anebo odkdy se o něm mohl dozvědět, anebo ho s přihlédnutím ke všem okolnostem mohl předpokládat.“

Předmětné ustanovení zakotvuje minimální obsahové náležitosti návrhu na odročení jednání, a to v následujícím rozsahu:

a) důvod, na základě kterého se má jednání odročit;
b) den, kdy se účastník o důvodu dozvěděl;
c) pokud je to možné, uvedení elektronické adresy, telefaxu anebo telefonu, na které soud bezodkladně oznámí, jak návrh na odročení jednání posoudil;
d) vyjádření ošetřujícího lékaře, že účastník anebo jeho zástupce není schopen se bez ohrožení života anebo závažného zhoršení zdravotního stavu zúčastnit jednání, pokud má být důvodem odročení jednání zdravotní stav účastníka anebo jeho zástupce.

V případě, že soud uzná navržený důvod odročení jednání, je povinen bez zbytečného odkladu o odročení jednání informovat ty osoby, které na něj byly předvolány, resp. je o jednání uvědomí, přičemž cit. „Soud zpravidla uvede den, kdy se bude konat nové jednání.“

V této souvislosti je podle našeho názoru nezbytné uvést další změnu: „Pokud soud rozhodl o odročení nařízeného jednání na základě žádosti účastníka z důležitého důvodu na jeho straně, který zavinil, anebo je výsledkem náhody, která se mu přihodila, má účastník vystupující v jednání jako protistrana, který se na jednání dostavil, právo od něho požadovat sumu 15 eur.“

Citované ustanovení zavádí možnost účastníka v postavení protistrany požadovat jakousi paušalizovanou náhradu škody, která by mu vznikla tím, že se dostavil na jednání, které bylo odročeno z důvodu na straně druhého účastníka. Účastník je v takovém případě oprávněn požadovat od druhého účastníka v pozici protistrany sumu 15 eur návrhem na rozhodnutí o tomto nároku adresovaném soudu, podaným ve lhůtě 15 dní ode dne, kdy se mělo jednání konat.

Dále se zakotvilo, že: Účastník zastoupený advokátem přítomným na jednání, které bylo odročeno tak jak je uvedené výše z důvodu na straně zástupce protistrany, který je advokátem, má právo od jím zastoupeného účastníka požadovat sumu 100 eur.“ Uvedené ustanovení vyžaduje splnění několika podmínek:

a) obě strany v řízení musí být zastoupeny advokátem
b) advokát účastníka, který žádá o sumu 100 eur, musel být přítomen na jednání, které bylo odročeno z důležitého důvodu na straně advokáta protistrany, který zavinil anebo je výsledkem náhody, která se mu přihodila
c) účastník, jehož advokát se na odročené jednání dostavil, musí soudu podat návrh na rozhodnutí o přiznání uvedené sumy vůči protistraně do 15 dní ode dne, kdy se mělo jednání konat.

Vzhledem k tomu, že právo účastníka požadovat uvedené sumy od účastníka v pozici protistrany platí i pokud jde o neomluvenou neúčast na jednání, máme za to, že novela zavádí absolutní objektivní odpovědnost účastníka za účast svého advokáta na jednání vůči účastníkovi v postavení protistrany.

Jediným liberačním důvodům, na základě kterého právo účastníka požadovat uvedené sumy od účastníka v postavení protistrany nevznikne je, že žádost o odročení obsahovala všechny minimální zákonné náležitosti, přičemž byla dodržena subjektivní lhůta k oznámení důležitého důvodu na straně účastníka resp. zástupce a byla soudu doručena nejpozději tři dny před termínem jednání.

Náklady řízení

Novela přinesla povinnost soudu uložit navrhovatelovi složit zálohu na náklady řízení ve výši 5 % z peněžité sumy uplatňované navrhovatelem bez ohledu na příslušenství ve lhůtě ne delší než 60 dní, při současnem splnění následujících podmínek:

a) navrhovatel si uplatňuje právo na zaplacení peněžité sumy převyšující 400- násobek životního minima pro jednu zletilou fyzickou osobu (t.j. 189,83 eur od 1. července 2011 )
b) navrhovatel nesplňuje předpoklady k osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu
c) odpůrce požádal soud o uložení povinnosti složit zálohu na náklady řízení navrhovatelovi

Novela zároveň zakotvila povinnost soudu vyzvat rovněž i odpůrce ke složení zálohy na náklady řízení ve lhůtě ne delší než 60 dní. Máme za to, že OSŘ na tomto místě záměrně používá termín „vyzvat ke složení zálohy“ namísto „uložit povinnost složit zálohu“, jelikož přímo v zákoně je stanoveno, že cit. „Pokud navrhovatel zálohu na náklady řízení v určené lhůtě nesloží a odpůrce, který má povinnost složit zálohu, jí složil, soud řízení ve lhůtě 15 dní od uplynutí lhůty ke složení zálohy na náklady řízení zastaví.“

O složené záloze soud rozhodne do 15 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé anebo rozhodnutí, kterým se řízení končí, přičemž složená záloha se použije přednostně na náhradu nákladů státu proti účastníkům podle výsledku řízení.

Složením uvedené zálohy na náklady řízení není dotčena možnost soudu uložit účastníkovi, u kterého nejsou splněny podmínky k osvobození od soudních poplatků, povinnost složit zálohu na náklady důkazu.

Příklad: Pokud navrhovatel podal žalobu o zaplacení pohledávky ve výši 76.000 eur s příslušenstvím, soudní poplatek, který musí byť zaplacen před tím než soud začne konat ve věci samé, představuje 6% z ceny předmětu řízení, t.j. 4.560 eur. V případě, že odpůrce požádá soud, aby navrhovatelovi uložil povinnost složit zálohu na náklady řízení, navrhovatel bude povinen složit na účet soudu do 60 dní sumu ve výši 3.800 eur. Spolu by byl navrhovatel povinen složit na účet soudu sumu ve výši 8.360 eur, přičemž se tato suma může navýšit i o zálohu na náklady důkazu.