Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve světle evropského nařízení o prospektu

  

Dne 12. února 2019 vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) a další související právní předpisy (dále jen „Prospektová Novela“), a to v souvislosti s potřebou přizpůsobit český právní řád přímo použitelnému evropskému nařízení o prospektu^[1] (dále jen „Prospektové Nařízení“). V tomto článku Vám přiblížíme ty nejvýznamnější změny, které zasáhnou do oblasti veřejného nabízení cenných papírů.

Prospektové Nařízení se stalo vůbec prvním schváleným předpisem Evropské unie v rámci vytváření Unie kapitálových trhů (tzv. CMU, Capital Markets Union). Od 21. července 2019 bude závazné v celém svém rozsahu, přímo použitelné ve všech členských státech a plně nahradí dosavadní směrnici o prospektu.^[2] Veškerá pravidla pro vyhotovování, uveřejňování a schvalování prospektu cenných papírů budou nadále upravena přímo v Prospektovém Nařízení. Z důvodu odstranění duplicity budou proto předmětná ustanovení zabývající se touto problematikou ze ZPKT vypuštěna.

Prospektové Nařízení přináší do oblasti veřejného nabízení cenných papírů řadu zajímavých novinek. K nejdůležitějším patří usnadnění přístupu emitentů cenných papírů na kapitálové trhy, a to především ve vztahu k malým a středním podnikům. Dalším cílem je zjednodušení podmínek pro zveřejnění a schvalování prospektů, což se projeví nejvýrazněji u častých emitentů. Budou stanoveny obecně jednodušší formální i obsahové požadavky na prospekt cenného papíru včetně nových pravidel stran shrnutí cenného papíru, a pro drobné emitenty bude zavedena možnost sestavení významně zjednodušené formy prospektu, tzv. unijního prospektu pro růst (EU Growth Prospectus). Dojde i ke zkrácení schvalovacích lhůt příslušnými orgány dohledu nad kapitálovým trhem.

Navazující Prospektová Novela, která v současné době míří do Poslanecké sněmovny, zároveň reaguje na dílčí nedostatky stávající právní úpravy, které vyplynuly z praxe. Jedná se zejména o neexistenci spolehlivé databáze o korporátních dluhopisech vydaných v listinné podobě bez prospektu. Další problém spočívá v tom, že (méně zkušení) investoři se často spoléhají na dohled České národní banky (dále jen „ČNB“), který však v oblasti emisí dluhopisů ČNB nevykonává. Aktuálnost tohoto tématu je navíc umocněna současnými veřejnými diskusemi ohledně způsobů omezení rizikových dluhopisů (junk bonds).

Níže k jednotlivým změnám, které nová legislativa přináší:

Z hlediska vyloučení pravidel o prospektu na nízko-objemové emise (emise de minimis) a dalších výjimek z povinnosti uveřejnit prospekt prozatím nedochází k zásadnějším změnám. Dle současného znění Prospektové Novely Česká republika nevyužívá možnost rozšíření výjimky a osvobození od povinnosti uveřejnit prospekt pro emise s hodnotou až do výše 8.000.000 EUR za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Pro české emitenty se proto uplatní pouze obecné osvobození, které vyjímá z působnosti Prospektového Nařízení veřejné nabídky s celkovou hodnotou protiplnění 1.000.000 EUR za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Výčet osvobození se však rozšiřuje u emisí, jejichž cenné papíry budou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Emitenti dále zcela určitě ocení výslovnou možnost jednotlivé výjimky kombinovat, což dosavadní legislativa neumožňovala.  

Prospekty cenných papírů by měly být po obsahové i formální stránce kratší, stručnější a srozumitelnější. To nepochybně bude klást zvýšené požadavky na emitenty a aranžéry emisí, kteří budou muset zpravidla složité, obsáhlé a technické informace týkající se cenných papírů, emitenta, rizikových faktorů a další potřebné informace převést do jednoduchého a srozumitelného jazyka. Prospektové Nařízení např. významně reviduje dosavadní koncepci shrnutí prospektu, které by mělo nově obsahovat pouze klíčové informace potřebné pro investory, aby porozuměli povaze a rizikům konkrétní emise, a aby jim pomohly zvážit, zda do takových cenných papírů investovat, či nikoliv.

Zajímavou novinkou pro časté emitenty je zavedení možnosti předkládání tzv. univerzálního registračního dokumentu na bázi dobrovolného registračního mechanismu. Všichni emitenti, kteří se rozhodnou sestavovat tento dokument každoročně a po dobu dvou po sobě následujících účetních roků bude schválen ze strany ČNB, získají status tzv. častého emitenta. Za stanovených podmínek bude častému emitentovi umožněno využít zrychleného procesu schválení prospektu, přičemž lhůta příslušného orgánu pro vydání rozhodnutí (ČNB) se zkrátí na pět pracovních dnů. Častý emitent bude v následujících letech oprávněn další univerzální registrační dokument podat ČNB bez nutnosti předchozího schválení. Tuto výhodu však ztratí, pokud poté univerzální registrační dokument za jeden účetní rok k uložení nepodá.

Pro drobné emitenty, především malé a střední podniky, jejichž cenné papíry nebudou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, Prospektové Nařízení přináší možnost sestavení mnohem jednoduššího prospektu, tzv. unijního prospektu pro růst. Ve snaze minimalizovat administrativní zátěž a náklady drobných emitentů při vstupu na kapitálový trh a podpořit tak zajišťování alternativních zdrojů financování má být tento typ prospektu co nejjednodušší a snadno vyplnitelný (ve standardizovaném formátu) a obecně výrazně méně náročný než standardní prospekt.

Dalším typem výrazně jednoduššího prospektu je i zjednodušený prospekt pro sekundární emise (secondary issuances) sestavený v rámci zjednodušeného režimu zpřístupňování informací. Tuto možnost mohou využít ti emitenti, jejichž cenné papíry jsou již kótovány na regulovaném trhu alespoň po dobu osmnácti měsíců, a tedy v minulosti byl ve vztahu k těmto cenným papírům již prospekt zpracován. Uplatní se pro případ emisí cenných papírů zastupitelných s již vydanými cennými papíry (např. vydání dalších akcií) nebo pro emise nekapitálových cenných papírů (např. dluhopisů).

Navrhované změny se dotknou rovněž rozšíření výčtu přestupků a správních sankcí,^[3] které bude možné za nesplnění některé z povinností nebo zákazů uvedených v Prospektovém Nařízení uložit. Fyzickým (případně podnikajícím fyzickým) osobám bude v případě porušení Prospektového Nařízení možné uložit pokutu až do výše 700.000 EUR. U právnických osob se pokuty mohou vyšplhat až do výše 5.000.000 EUR, či do výše 3 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední dostupné účetní závěrky.

Prospektová Novela se dotkne mimo jiné také zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. V zájmu zajištění přístupu investorů ke spolehlivým údajům, které mohou být včas a efektivně použity a analyzovány, se nově stanovuje povinnost, aby všechny emise dluhopisů měly povinně přidělen ISIN.^[4] Cílem navrhovaných úprav je zajistit snadnější dohledatelnost emisí dluhopisů, a to zejména těch, k nimž nebyl prospekt vyhotoven. Neméně podstatných změn dozná též výčet povinných náležitostí emisních podmínek. Nově se navrhuje zahrnout mezi zpřístupňované informace rovněž upozornění o tom, zda a v jakém rozsahu ČNB vykonává dohled nad emisí dluhopisů a v případě, že prospekt schvaluje ČNB, též informaci o tom, že ČNB neprovádí dohled a prospekt schvaluje jen z hlediska úplnosti, nikoli věcné správnosti.

Dočkáme se i jednotné evidence všech schválených prospektů cenných papírů, kterou povede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) a zpřístupní ji na svých internetových stránkách.

Navrhovaným termínem účinnosti Prospektové Novely je dle jejího současného znění 21. červenec 2019. Další vývoj legislativního procesu pro Vás budeme monitorovat.

Pro bližší informace o Prospektové Novele a Prospektovému Nařízení a jejich dopadu na plánované transakce neváhejte kontaktovat naši kolegyni zabývající se touto problematikou, advokátku Andreu Průšovou na e-mailu prusova@konecna-zacha.com.

 

 

 

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu a o zrušení směrnice 2003/71/ES.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES Text s významem pro EHP.

[3] Přesný výčet přestupků naleznete v čl. 38 odst. 1 Prospektového Nařízení

[4] Identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů