Novela zákona o obchodních korporacích, Díl III.

Změny v úpravě společnosti s ručením omezeným

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy společnosti s ručením omezeným.

Změna společenské smlouvy

Novela připouští odlehčení administrativní zátěže při dodatečném výmazu údajů ze společenské smlouvy, které jsou sice povinnou náležitostí při založení společnosti dle § 146 odst. 2 ZOK, nicméně je možné je po vzniku společnosti vypustit. Nově bude možné tuto pravomoc ve společenské smlouvě svěřit jednateli, zároveň rozhodnutí o vypuštění takových informací nebude považováno za změnu společenské smlouvy, a nebude tak třeba toto rozhodnutí ověřit veřejnou listinou ani splnit kvorum nutné pro přijetí takového rozhodnutí.

Proces kadučního řízení

Při nesplnění vkladové povinnosti společníkem nebude možné aktivovat kaduční řízení (tj. proces vyloučení společníka ze společnosti z důvodu prodlení se splacením vkladu, případně příplatkové povinnosti) pouze na základě nevyslyšení výzvy ke splnění povinnosti. Novela totiž vylučuje subsidiární užití ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) upravující vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností, které stanovovalo pouze povinnost vyzvat společníka ke splnění povinnosti a napřímo zakotvuje povinnost nejen společníka vyzvat ke splnění vkladové povinnosti, ale zároveň ho upozornit na možnost zahájení kadučního řízení, přičemž až po nesplnění vkladové povinnosti ani po této výzvě může být společník ze společnosti valnou hromadou vyloučen.

Actio pro socio

Společnickou žalobu (actio pro socio) dle § 157 odst. 3 písm. d) ZOK (nově dle Novely § 157 odst. 2 písm. d) ZOK) pro uplatnění práva společníka domáhat se za společnost vyloučení společníka ze společnosti soudem bude možné podat nejen pro nesplnění vkladové povinnosti, ale pro jakékoliv jiné porušení povinnosti společníka zvlášť závažným způsobem. K takové společnické žalobě bude ale potřeba souhlas valné hromady dle § 190 odst. 2 písm. o) ZOK (ve znění po účinnosti Novely).

Doprovod na valné hromadě

Jako vývoj pozitivním směrem je vnímána nově zakotvená možnost společníka mít na valné hromadě přítomnu jednu další jím určenou osobu, přičemž společenská smlouva toto právo může jak vyloučit, omezit, tak i rozšířit pro vyšší počet doprovodných osob. Podmínkou nicméně je, aby taková osoba společnosti doložila, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti, jako společník. Byť ZOK obsah této mlčenlivosti přímo nezakotvuje, dovozuje se z tzv. korporační loajality upravené v § 212 občanského zákoníku. Bude tedy zřejmě nutné, aby byla uzavřena jednoduchá non-disclosure agreement mezi společníkem a doprovodnou osobou, v které se doprovod zaváže k mlčenlivosti v rozsahu, v jakém má tuto povinnost společník společnosti.

Rozšíření důvodů sistace hlasovacích práva

Dle Novely se rozšiřuje výčet situací, kdy společník nevykonává hlasovací právo (do § 173 odst. 1 ZOK vkládá písm. e)). Společník tak nebude vykonávat hlasovací právo i v případě, kdy tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu. Tímto důležitým důvodem může být dle znění důvodové zprávy například střet zájmů společníka se zájmy společnosti.

Dodatečné hlasování

Další změnu zaznamená hlasování na valné hromadě společnosti s ručením omezeným.  Dodatečné hlasování dle stávajícího znění § 174 ZOK je možné využít pro všechna usnesení valné hromady a všemi možnými způsoby – tedy hlasovat pro, proti, případně se dodatečně hlasování zdržet. Nově bude možné distančně hlasovat pouze po případ, kdy je hlasování společníka vyžadováno dle § 171 odst. 2 ZOK, tedy v případech, kdy má být rozhodnutím valné hromady o změně společenské smlouvy zasaženo do jeho práv nebo povinností, případně do práv a povinností všech společníků. S usnesením valné hromady bude možné vyslovit pouze souhlas, přičemž lhůta pro doručení takto přípustného dodatečného souhlasu bude i nadále 7 dní. Rozhodnutí valné hromady, u něhož je přípustné dodatečné hlasování, bude nutné osvědčit veřejnou listinou.

Dodatečný souhlas společníka bude muset mít takovou formu, aby společnost mohla bezpečně ověřit totožnost oprávněného společníka (typicky písemné rozhodnutí s úředně ověřeným podpisem) a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo.

Hlasování per rollam

Značného změny se dočkalo i rozhodování per rollam. Nově bude výslovně stanoveno, že pokud zákon vyžaduje osvědčení přijetí rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, musí mít návrh rozhodnutí per rollam rovněž formu veřejné listiny. Byť samotný návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny, společníkům mohou být dle Novely zaslány prosté kopie takového dokumentu. Vyjádření společníka musí být i nadále vyhotoveno s úředně ověřeným podpis.

Novela taktéž stanoví, že rozhodnutí je přijato dnem doručení vyjádření posledního společníka, případně marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření, pokud bylo již dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.

Protest na valné hromadě a neplatnost usnesení valné hromady

Dle Novely zaznamená změny i protest společníka na valné hromadě a s tím případně související neplatnost usnesení valné hromady. Na rozdíl od stávající úpravy bude nutné protest dostatečně odůvodnit a tedy dát společnosti na vědomí, v čem společník spatřuje rozpor se zákonem, zakladatelskými dokumenty či dobrými mravy. Pouze v rozsahu, v jakém byl protest podán a odůvodněn, lze napadat platnost usnesení valné hromady. Obsah protestu bude dle Novely obligatorní součástí zápisu z valné hromady. Společník se může domáhat neplatnosti usnesení valné hromady i v případě, že sám protest nepodal, a to v rozsahu, v jakém podal protest jiný společník (jinými slovy se protest neváže na konkrétního společníka, který protest vznesl).

Novela umožňuje, aby výše uvedená povinnost odůvodněného protestu jako podmínka pro dovolání se neplatnosti valné hromady byla vyloučena ve společenské smlouvě společnosti.

Zákon též upravuje možnost dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady, nebyl-li podán protest, a to v případě, že tomu bránil závažný důvod. Tímto je myšlen takový závažný důvod, který společníku bránil objektivně v podání protestu. Tím může být například absence řádného svolání valné hromady, nemožnost odhalit společníkem vadu usnesení valné hromady v průběhu zasedání valné hromady z důvodu nedostatečných odborných znalostí, nebo neoprávněné vykázání společníka z valné hromady.

Pokyny valné hromady jednatelům

Novela též výslovně klade důraz na strategické a koncepční pokyny valné hromady adresované jednatelům. Od 1. 1. 2021 bude v ZOK (s odkazem na předchozí úpravu v zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) explicitně stanoveno, že jednatel se musí řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Tyto zásady a pokyny je nutné odlišit od pokynů k obchodnímu vedení, které jsou i nadále nepřípustné (s výjimkou vyžádání si pokynu k obchodnímu vedením v § 51 odst. 2 a pokyny k obchodnímu vedení udělené orgánem řízené osoby v § 81 odst. 1 ZOK).

Možnost jmenovaní jednatele společníkem

Novela zakotví nové ustanovení § 194a ZOK, dle kterého bude na výslovně stanoveno, že je s podílem možné spojit tzv. vysílací právo. Společník s takovým právem bude mít možnost jmenovat jednoho nebo více jednatelů a případně takto jmenovaného jednatele odvolat. Podmínkou ale je, že celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být vyšší, než počet jednatelů volených valnou hromadou. Jmenování a odvolání jednatele vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem společníka, přičemž je účinné doručením společnosti.

Novela stanoví, že za určitých okolností může takto jmenovaného jednatele odvolat valná hromada, a to především zanikne-li vysílací právo nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného jednatele, zejména pokud poruší závažně nebo opakovaně své povinnosti.

Pokud společník neuplatní vysílací právo do 1 měsíce ode dne, kdy ho mohl vykonat, mohou zbývající jednatelé, pokud tvoří kolektivní orgán a jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradního jednatele do doby, než společník vykoná vysílací právo.

Zákaz konkurence

Od 1. 1. 2021 se změna projeví i v § 199 ZOK upravující zákaz konkurence ve společnosti s ručením omezeným.  Dnes je možné prolomit zákaz konkurenčního jednání vyjmenovaného v ZOK pouze svolením všech společníků, resp. ZOK dává povinnost jednateli informovat o možném konkurenčním jednání a dává možnost společníkům s tímto nevyslovit souhlas. Zároveň je možné upravit zákaz konkurenčního jednání ve společenské smlouvě o další důvod nad rámec zákona.

Dle Novely bude sice stále možné schválit konkurenční jednání rozhodnutím všech společníků, zároveň ale bude možné tento postup změnit ve společenské smlouvě (například přímo ve společenské smlouvě stanovit svolení ke konkurenčnímu jednání). Výčet konkurenčního jednání bude moci být společenskou smlouvu jako rozšířen, tak zúžen oproti zákonné úpravě.  

Oproti stávající úpravě nebude možné rozšířit zákaz konkurence na společníky, s ohledem na to, že Novela bez náhrady vypouští ustanovení § 199 odst. 4 ZOK, které tuto možnost obsahuje.