Novela slovenského obchodního zákoníku a zákona o konkurzu a restrukturalizaci z dubna 2015
Dne 23. dubna 2015 Národní rada Slovenské republiky schválila návrh zákona, kterým se mění Obchodní zákoník, zákon o konkurzu a restrukturalizaci a některé další zákony. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 87/2015 Z.z. Účelem této novely je podle její důvodové zprávy reakce na některé aktuální problémy týkající se konkurzu a restrukturalizace a s nimi související otázky v obchodních vztazích. Přijímání novely bylo relativně intenzivně sledováno ze strany veřejnosti, co souviselo s její vlivy na veřejně známou restrukturalizaci stavební společnosti. Obsahově předmětná novela vycházela z podstatné části z v minulém roce Národní radou projednávanou novelou obchodního zákoníku a dalších předpisů, která nenabyla účinnosti, jelikož Národní rada nepřelomila veto prezidenta Slovenské republiky. Mezi nejzásadnější změny, které novela ve svojí současné podobě zavádí, patří následující.
Registr diskvalifikací
Diskvalifikací se rozumí zákaz možnosti vystupovat jako člen statutárního anebo dozorčího orgánu v obchodní společnosti anebo v družstvě i zákaz působit jako vedoucí organizačné složky podniku anebo prokurista. Diskvalifikaci zakládá rozhodnutí soudu, a to jednak (i) rozhodnutí o uložení trestu zákazu příslušné činnosti a jednak (ii) rozhodnutí o uložení smluvní pokuty v souvislosti s porušením povinnosti podat návrh na vyhlášení konkurzu. Rejstřík diskvalifikací je neveřejný rejstřík, který je součástí centrálního informačního rejstříku soudnictví a bude vedený Okresním soudem Žilina. Informace předmětnému soudu poskytují soudy, které v prvním stupni vydaly pravomocné rozhodnutí o diskvalifikaci. Za účelem snížení administrativní zátěže podnikatelů, údaje o tom jestli je nebo není osoba diskvalifikována, prověří automaticky rejstříkový soud v rejstříku diskvalifikací před jejím zápisem do obchodního rejstříku. I bez návrhu rejstříkový soud vymaže diskvalifikovanou osobu, která vykonává příslušnou funkci, z obchodního rejstříku. Diskvalifikovaná osoba má nad rámec uvedeného sama povinnost svojí diskvalifikaci oznámit právnické osobě, ve které příslušnou funkci zastává. Pokud diskvalifikovaná osoba, či už sama anebo prostřednictvím jiné osoby, jedná jménem právnické osoby, vzniká jí zákonné ručení za závazky z obchodů, které zjednala jménem této právnické osoby. Právní úprava diskvalifikace se stane účinnou 1.1.2016.
Transakce s konflikty zájmů
Pravidla podle ustanovení § 59a Obchodního zákoníku, omezující nabývání majetku (a potřebu jeho znaleckého ocenění) od zakladatele anebo společníka společnosti anebo od s ním spřízněných osob, se od 1.1.2016 přestanou vztahovat na společnost s ručením omezeným. Zákonodárce toto opatření odůvodnil potřebou snížení administrativní zátěže společností s ručením omezeným. Taková společnost má být místo toho chráněna novou úpravou zákazu vrácení vkladů. Podle ní se za vrácení vkladů, okrem současného vrácení konkrétní majetkové hodnoty, kterou společník do společnosti vložil, má považovat rovněž jakékoliv plnění bez přiměřeného protiplnění poskytnuté společností společníkovi, bývalému společníkovi anebo s nimi spřízněným osobám. Při posuzování přiměřenosti protiplnění je potřebné zohlednit zejména obvyklou cenu na trhu, cenu dosahovanou v běžném obchodním styku anebo nejpravděpodobnější cenu při poctivém prodeji. Ocenění protiplnění nebude muset být provedené znaleckým posudkem, který by musel být založen do sbírky listin, jak je tomu v současnosti. Následkem porušení ustanovení o zákaze vrácení vkladů bude povinnost osoby, která se obohatila, vrátit společnosti rozdíl mezi poskytnutým protiplněním a protiplněním, které by bylo přiměřené. Statutáři společnosti sú povinni tuto povinnost vymáhat a ti statutáři, kteří byli ve funkci v čase vrácení předmětného vkladu, ručí společnosti a jejím věřitelům společně a nerozdílně za navrácení tohoto vkladu společnosti.
Vzdání se funkce člena orgánu společnosti
Z důvodu zajištění vyšší jistoty o momentu provedení úkonu vzdání se funkce, novela zavádí povinnost osvědčení pravosti podpisu na listině, kterou se člen orgánu společnosti vzdává funkce a která má být doručena společnosti. Sama důvodová zpráva k citovanému ustanovení však uvádí, že účinky vzdání se funkce nastávají až doručením vzdání se funkce společnosti. Pokud se člen orgánu vzdá funkce na valné hromadě, pravost podpisu předsedu valné hromady v zápisu ze zasedání musí byť úředně ověřena. Tato úprava nabývá účinnosti ode dne 29.4.2015.
Společnost v krizi
S účinností od 01.01.2016 se zavádí nová úprava krize společnosti. Krize společnosti je vymezena stavem úpadku anebo hrozícího úpadku společnosti. Za hrozící úpadek se bude považovat stav nízkého poměru vlastních a cizích zdrojů a bude se odvíjet od účetnictví společnosti. Konkrétně, v roce 2016 se za hrozící úpadek bude považovat stav, kdy bude poměr vlastního kapitálu a závazků menší než 4 ke 100, v roce 2017 menší než 6 ke 100 a od roku 2018 menší než 8 ke 100. Smyslem úpravy krize společnosti, je stanovit, že určité plnění, které budou poskytnuty společnosti v krizi, se budou považovat za plnění, kterých uspokojení bude podřízeno uspokojení nároků jiných věřitelů. Půjde zejména o dluhové financování společnosti, tedy financovaní jiným způsobem než přes vklady společníků, a to přes úvěry, půjčky anebo jim obdobné plnění. Tyto plnění poskytnuté společnosti v krizi budou ze zákona považovány za tzv. plnění nahrazující vlastní zdroje, které budou podřízenými závazky společnosti. Společnost takové plnění spolu s příslušenstvím a smluvní pokutou nebude moct vrátit společníkům, jim spřízněným osobám, členům orgánů společnosti a osobám, při kterých není možné zjistit konečného uživatele výhod, pokud je společnost v krizi anebo by se tím společnost do krize dostala. Plnění nahrazující vlastní zdroje, vrácené v rozporu s tímto zákazem se musí společnosti navrátit, přičemž za navrácení osobně ručí společně a nerozdílně členové statutárního orgánu, kteří v čase vrácení plnění zastávali svou funkci. Obdobný režim se použije i na případy, pokud osoba, které se nesmí vrátit plnění nahrazující vlastní zdroje, zajistí závazky společnosti a v důsledku plnění věřitelovi společnosti ze zajištění (např. ručení), jí vůči společnosti vznikne nárok (např. regresní, subrogační). V takovém případě této osobě nemůže být náhrada poskytnuta v případě, že je společnost v krizi anebo by se do ní v důsledku poskytnutí náhrady dostala.
Pokuta za nepodání návrhu na vyhlášení konkurzu
Novela nahrazuje současnou úpravu náhrady škody při nepodání návrhu na vyhlášení konkurzu a zavádí fikci, podle které platí, že úpadce a osoba, která je povinna podat návrh na vyhlášení konkurzu jeho jménem, si dojednali ve prospěch úpadce smluvní pokutu ve výši poloviny nejnižší hodnoty základního kapitálu akciové společnosti, t.j. v současnosti 12.500,- eur. Povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká ve vztahu k úpadci jednotlivě každé osobě povinné podat návrh na vyhlášení konkurzu. Nárok na náhradu škody ve výši přesahující smluvní pokutu tím není dotčen. V rámci řízení o uplatnění nároku na smluvní pokutu platí obrácené důkazní břemeno, žalovaný může dosvědčit, že existují skutečnosti vylučující jeho odpovědnost. Soud v předmětném řízení není oprávněn smluvní pokutu snížit. Úprava se stane účinnou od 01.01.2016.
Zaměstnanecký návrh na vyhlášení konkurzu
Z důvodu usnadnění postupu zaměstnanců úpadce na iniciování konkurzu vůči svému zaměstnavateli, se nad rámec dosavadní úpravy stanovuje za doklad, prokazující podmínku existence pohledávky nezbytné pro zahájení konkurzního řízení, písemné vyhlášení s úředně ověřenými podpisy nejméně pěti zaměstnanců úpadce o nesplnění jejich pohledávky na mzdě, odchodném anebo odstupném 30 dní po lhůtě jejich splatnosti. Navrhovatelem v takovém případě může být pouze zaměstnanec anebo bývalý zaměstnanec úpadce, nespřízněný s úpadcem, který je zastoupen odborovou organizací. Zároveň se zavádí výjimka z povinnosti zaplatit zálohu na odměnu předběžného správce v případě zaměstnaneckých návrhů na vyhlášení konkurzu. Předmětná úprava nabyla účinnosti dna 29.4.2015.
Postavení zajištěného věřitele pro vlastníka věci
Vlastník věci, který by v jiném případě mohl požadovat vyloučení věci ze soupisu majetku, na základě např. výhrady vlastnictví anebo finančního leasingu, bude od 1.1.2016 oprávněný uplatnit svoje práva v konkurze stejně, jak kdyby uplatňoval zajišťovací právo. V konkurze bude mít postavení zajištěného věřitele a jeho uspokojení bude proto vykonané z oddělené podstaty. Vlastník podáním přihlášky zároveň pověřuje správce provedením prodeje věci. Alternativně, pro případ, že by správce bez zbytečného odkladu poté, kdy byl úpadce na to vlastníkem věci vyzván, splnil (mimo rozvrh výtěžku) povinnost podle smlouvy, nemůže vlastník věci uplatňovat její vrácení. Předpokladem pro použití tohoto postupu ze strany správce je, že při vynaložení odborné péče zjistí, že splnění povinnosti je pro podstatu výhodnější.
Ve vztahu k restrukturalizaci novela výslovně upravuje postavení leasingových pronajímatelů, kteří nemají možnost vypovědět smlouvy, na základě kterých má dlužník právo mít věc u sebe. Takovým osobám bude přiznáno právo uplatnit svoje nároky jako zajištění věřitelé. Předmětná úprava nabyde účinnosti dne 1.1.2016.
Předpoklady pro doporučení restrukturalizace
Řádné vedení účetnictví je podmínkou pro to, aby správce doporučil restrukturalizaci. Tato podmínka vychází z úmyslu zákonodárce umožnit restrukturalizaci jenom subjektům, kterých účetnictví je přehledné. Jelikož by restrukturalizace neměly být řetězené, je podmínkou rovněž to, aby od skončení poslední restrukturalizace subjektu uplynuli alespoň dva roky. Úprava je účinná ode dne 29.4.2015.
Náležitosti restrukturalizačního posudku
V návaznosti na nově definované předpoklady pro doporučení restrukturalizace se zavádí několik požadavků na náležitosti restrukturalizačního posudku. Ten musí obsahovat podrobné označení právních jednání dlužníka se spřízněnými osobami a označení osob, které zajišťují závazky dlužníka. Cílem úpravy je umožnit věřitelům mít lepší přehled o výhodnosti procesu restrukturalizace před možností konkurzu. Posudek, ve kterém správce doporučí restrukturalizaci, musí dále obsahovat také údaj o tom, v jakém rozsahu si společníci (členové) dlužníka rozdělili zisky anebo jiné vlastní zdroje v průběhu posledních dvou let a rovněž vyjádření auditora nebo soudního znalce, jestli účetní závěrka (poslední řádná anebo pozdější mimořádná) poskytuje pravdivý a věrný obraz o účetnictví dlužníka. Uvedené vychází z nové koncepce, podle které má být restrukturalizace dostupná jenom subjektům, které řádně vedou účetnictví. Další novou náležitostí je připojení seznamu všech právních jednání dlužníka se spřízněnými osobami nad stanovené limity, jejímž cílem je poskytnout přehled o tom, zda jednání předcházející restrukturalizaci nevedly k vyvedení podstatné části majetku dlužníka. Úprava je účinná ode dne 29.4.2015.
Možnost vzdát se funkce restrukturalizačního správce
Zavádí se nová možnost pro restrukturalizačního správce, aby se z jakýchkoliv důvodů, i nad rámec zákonných, pro které ho soud může odvolat, vzdal funkce. V takovém případě soud nového správce vybere náhodným výběrem elektronickými prostředky. Úprava je účinná ode dne 29.4.2015.
Zákaz nahrazení přijetí plánu soudním rozhodnutím
Soud nemůže nahradit souhlas některé ze skupin věřitelů s přijetím restrukturalizačního plánu (tzv. cram down) v případě, pokud by jim mělo být bez souhlasu nezajištěných věřitelů poskytováno plnění po dobu delší než 5 let. Uvedené opatření má podle důvodové zprávy za cíl zmírnit nerovnováhu mezi postavením zajištěných věřitelů a nezajištěných věřitelů, kteří se mohli dostat do nevýhodné situace. Úprava je účinná ode dne 29.4.2015.
Výměna pohledávek za účast na dlužníkovi a zamítnutí plánu
Novela zavádí výměnu pohledávek za účast v restrukturalizované právnické osobě ve dvou rovinách, a to (i) jako důvod pro zamítnutí plánu, pokud podle plánu nemá dojít k vydání akcií (anebo poskytnutí jiných majetkových účastí) za nové peněžité vklady anebo za pohledávky nespřízněných věřitelů alespoň ve výši čistého zisku a jiných vlastních zdrojů dlužníka, rozdělených jeho členům v posledních dvou letech a (ii) jako dobrovolnou možnost dlužníka poskytnout věřitelům po skončení restrukturalizace akcie anebo jinou majetkovou účast za jejich pohledávky na základě dohody. Dalším novým důvodem pro zamítnutí plánu je také skutečnost, že je nespravedlivý v tom směru, že by v něm byla zavedena nerovnost mezi zajištěnými a nezajištěnými věřiteli tak, že by nezajištění věřitelé byli uspokojováni v bezdůvodně delší době než zajištění věřitelé. Úprava je účinná ode dne 29.04.2015.
Omezení dlužníka rozdělit zisk před uspokojením věřitelů
Po ukončení restrukturalizace se bude aplikovat zákaz rozdělení zisku anebo jiných vlastních zdrojů restrukturalizačního dlužníka mezi jeho členy, dříve než budou v plné míře uspokojeni jeho nespříznění nezajištění věřitelé. Pokud je tento zákaz porušen, stává se plán vůči věřitelům skupiny pro nezajištěné pohledávky neúčinným. Domáhat se určení, že došlo k porušení tohoto zákazu, může i jednotlivý věřitel, jeho úspěch má účinky vůči všem ostatním účastníkům plánu. Také v případě vytvoření zisku a jeho vykázaní v účetní závěrce, je nespřízněný nezajištěný věřitel oprávněný domáhat se uspokojení své původní pohledávky z tohoto zisku za předpokladu, že tento zisk dlužník nepotřebuje na zachování provozu svého podniku anebo jeho podstatné části. Úprava je účinná ode dne 29.4.2015.
Zamezení účasti restrukturalizovaného subjektu ve veřejném obstarávání
S účinností ode dne 29.4.2015 začal platit pro subjekty, které jsou v restrukturalizaci, zákaz účastnit se veřejného obstarávání. Mezi podmínky osobního postavení podle zákona o veřejném obstarávání přibyl uvedený požadavek z důvodu zamezení účasti ve veřejném obstarávání subjektům, u kterých byla povolena restrukturalizace.
Autorem článku je Simon Šufliarsky, advokát spolupracující s pobočkou Konečná & Zacha v Bratislavě