Návrh novely obchodního zákoníku – podpora startupů - zavedení zjednodušené („jednoeurové“) akciové společnosti
Dne 1. 7. 2015 byl do mezirezortního připomínkového řízení předložen návrh novely Obchodního zákoníku z dílny Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky. Její předmětem je především zavedení nové formy kapitálové obchodní společnosti inspirované francouzským modelem zjednodušené akciové společnosti (societé par actions simplifieée, SAS) nepodléhající omezením vyplývajících ze směrnic obchodního práva EU pro tvorbu základního kapitálu, přičemž návrh novely vychází z vládní Koncepce kapitálového trhu a vládní Koncepce pro podporu startupů a rozvoj startupového ekosystému v Slovenské republice. Uvedený návrh navazuje na úpravu „jednoeurové společnosti“ s ručením omezeným, která byla obsažena v minulém roce Národní radou projednávané novele Obchodního zákoníku, zaměřené i na podporu startupov, která nicméně nenabyla účinnosti, jelikož Národní rada nepřelomila veto prezidenta Slovenské republiky. Tento příspěvek se zabývá představením základných východisek, na kterých má připravovaná úprava stát a institutů, které by měla ve své současné podobě zavést do právního řádu Slovenské republiky.
Akcionářské dohody (dohody mezi společníky)
Zákon pro všechny formy obchodních společností výslovně zakotvuje možnost upravit některé práva a povinnosti mimo rámec společenské smlouvy resp. zakladatelské smlouvy a stanov. Strany si mohou písemnou dohodou mezi společníky (akcionáři) sjednat vzájemná práva a povinnosti plynoucí z jejich účasti na společnosti, a to zejména (i) způsob a podmínky výkonu práv spojených s účastí na společnosti, (ii) způsob výkonu práv souvisejících se správou a řízením společnosti, (iii) podmínky a rozsah účasti na změnách základního kapitálu a (iv) vedlejší ujednání související s převodem účasti na společnosti (mezi které patří právo přidat se k převodu akcií, právo požadovat převod akcií a právo požadovat nabytí akcií, které jsou podrobněji popsané níže). Takové dohody jsou přípustné i podle současné právní úpravy, nicméně soudy je ne vždy akceptovaly, jelikož ohledně jejich platnosti existovala teoreticko-právní polemika. Dohody mezi společníky musí být v souladu s kogentními ustanoveními zákona. Rozhodnutí orgánu obchodní společnosti v rozporu s dohodou mezi společníky nezpůsobuje jeho neplatnost.
Jednoduchá akciová společnost obecně
Jednoduchá akciová společnost (ve zkratce „jed.akc.spol.“ anebo „j.a.s.“) je kapitálovou obchodní společností, která spojuje prvky společnosti s ručením omezeným (nízké požadavky na základní kapitál, jednoduchá struktura společnosti) a akciové společnosti (podíl na základním kapitále je prezentován akcií s určitou nominální hodnotou, součet nominálních hodnot akcií odpovídá základnímu kapitálu společnosti). Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Právní úprava tohoto typu obchodní společnosti vychází ve značné míře z právní úpravy akciové společnosti, nepoužijí se ale některé specifické ustanovení, které jsou zejména odrazem implementace práva EU ve vztahu k veřejným akciovým společnostem.
Akcie jednoduché akciové společnosti budou moct být vydány jenom v podobě zaknihovaného cenného papíru. Navrhuje se také zřízení rejstříku akcionářů, který bude veden centrálním depozitářem cenných papírů a veřejně přístupný na jeho webovém sídle. Hodnota základního kapitálu může být již jedno euro. Flexibilitu novému typu obchodní společnosti poskytne úprava možnosti vyjadřovat jmenovitou hodnotu akcií v eurocentech anebo v kombinaci eur a eurocentů.
Vyloučení převoditelnosti akcií jednoduchou akciovou společností
Převoditelnost akcií jednoduché akciové společnosti bude moct být kromě jejího omezení i zcela vyloučena. Při vyloučení převoditelnosti akcií vznikne, pokud stanovy neurčí delší lhůtu, po čtyřech letech od splacení emisního kurzu právo požadovat od společnosti odkoupení akcií. Podle důvodové zprávy, půjde hlavně o případy finančních investorů, kteří zpravidla nemají zájem na dlouhodobější investici do společnosti. Pokud akcionáři vzniklo právo požadovat odkoupení akcií společností a akcionář společnost o odkoupení akcií požádá, je společnost povinna akcie odkoupit za přiměřenou cenu, které podrobnosti výpočtu určují stanovy společnosti. Možnost požadovat odkoupení akcií je omezena, pokud by odkoupení akcií mělo negativní vliv na ochranu věřitelů společnosti. Odkoupení akcií v rozporu s uvedeným ustanovením je, co se týče následků, podle důvodové zprávy, postaveno na roveň zakázanému vrácení vkladu.
Nabývání vlastních akcií jednoduchou akciovou společností
Za účelem podpory startupů se pro jednoduchou akciovou společnost navrhuje umožnit upisování a nabývání vlastních akcií, které může společnost provádět pouze na osoby, které jsou jejími zaměstnanci resp. jde o fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění anebo na základě jiného než živnostenského oprávnění, jejíž výsledky činnosti pro společnost jsou předmětem práv duševního vlastnictví. Nabývání vlastních akcií je omezeno podmínkami, které musí být splněny současně, ze kterých nejvýznamnější jsou (i) schválení upsání valnou hromadou, (ii) lhůta, během které může společnost akcie upsat, nesmí přesáhnout 18 měsíců, (iii) zůstane dodržená kapitálová přiměřenost a (iv) součet jmenovitých hodnot těchto akcií nepřesáhne 20 % základního kapitálu společnosti.
Vedlejší ujednání k akcionářské dohodě
Navzdory tomu, že tyto ujednání jsou možné i při jiných typech společností, zákon výslovně upravuje tyto dohody a mechanizmy jejich fungování v případě jednoduché akciové společnosti. V některých případech je v případě jednoduché akciové společnosti možné dojednat příslušné práva jako práva spjatá s akcií a registrované v speciálním rejstříku, co posiluje jejich účinky ve vztahu k třetím osobám a zachovává je i při převode ve vztahu k nabyvateli akcií i po vykonaní takového převodu. Pokud má být právo plynoucí z vedlejšího ujednání registrované, je na jeho zřízení potřebná forma notářského zápisu.
a) Tag-along (právo přidat se k převodu akcií)
Právo přidat se k převodu akcií (tag-along) může být ujednané jako registrované anebo jako neregistrované právo. Právo přidat se k převodu akcií opravňuje akcionáře (oprávněný) převést svoje akcie zároveň s akciemi jiného akcionáře (povinný). Právu přidat se k převodu akcií odpovídá povinnost povinného, který se zavázal, že při převode svých akcií na základě smlouvy, umožní zároveň převést akcie oprávněného na třetí osobu za stejných podmínek. Speciálně se ustanovují následky porušení pro registrované a pro neregistrované právo přidat se k převodu akcií. Pokud bylo porušeno právo přidat se k převodu akcií registrované podle zvláštního předpisu (i) může se oprávněný domáhat, aby třetí osoba, která nabyla akcie povinného, nabyla dotčené akcie oprávněného za podmínek, za kterých nabyla akcie od povinného, (ii) může se oprávněný domáhat, aby povinný nabyl dotčené akcie oprávněného, za podmínek, za kterých převedl své akcie na třetí osobu, anebo (iii) oprávněnému zůstane právo přidat se k převodu akcií zachované, pokud neuplatní práva podle (i) a (ii). Pokud bylo porušeno neregistrované tag-along právo, může se oprávněný domáhat, aby povinný nabyl dotčené akcie oprávněného, za podmínek, za kterých převedl své akcie na třetí osobu. V případě, že oprávněný neuplatní většinu uvedených práv do jednoho roka od jejich porušení, tyto práva zaniknou a oprávněnému zůstane jenom v případě registrace tag-along právo zachované vůči nabyvateli.
b) Drag-along (právo požadovat převod akcií)
Právo požadovat převod akcií (drag-along) může být ujednané jako registrované anebo jako neregistrované právo. Právo požadovat převod akcií opravňuje akcionáře (oprávněný) požadovat od jiného akcionáře (povinný), aby zároveň s převodem akcií oprávněného převedl na třetí osobu svoje akcie. Pokud bylo dané právo registrované podle zvláštního předpisu a kupní cena pro povinného je složená do notářské úschovy anebo je ve prospěch povinného zřízený akreditiv a splnění těchto podmínek osvědčil notář, může oprávněný dotčené akcie povinného převést na třetí osobu jednajíc jménem a na účet povinného. Pokud bylo porušeno neregistrované drag-along právo, (i) může se nabyvatel akcií domáhat, aby povinný na něho převedl dotčené akcie v souladu s právem požadovat převod akcií a to za podmínek, za kterých nabyl akcie oprávněného, anebo (ii) nabyvateli akcií zůstane právo požadovat převod akcií zachované.
c) Shootout (právo požadovat nabytí akcií)
Právo požadovat nabytí akcií může být dojednané jenom jako neregistrované. Podle důvodové zprávy ujednání slouží zejména k řešení situací v obchodní společnosti, pokud se akcionáři dostali do patové situace. Právo požadovat nabytí akcií opravňuje akcionáře (oprávněný) určit cenu jedné akcie a požadovat od jiného akcionáře (povinný), aby na něho převedl akcie za takto určenou cenu. Za oprávněného se považuje akcionář, který jako první doručí svůj návrh s určením ceny za jednu akci jinému akcionářovi. Pokud povinný akcionář tento návrh nepřijme v ujednané lhůtě, platí, že za stejných podmínek bude mít oprávněný akcionář právo požadovat, aby povinný odkoupil jeho akcie.
Závěr
Navrhovaná úprava přináší dlouhodobě očekávané legislativní ukotvení institutů souvisejících s větší flexibilitou vztahů při vzniku, existenci a zániku účasti v obchodních společnostech. Zároveň představuje v jednoduché akciové společnosti novou formu účasti v hospodářské soutěži s cílem zatraktivnit a zjednodušit možnosti inovací v podnikání. Bude proto zajímavé sledovat probíhající legislativní proces a případné další změny, které může v tomto kontextu přinést.
Autorem článku je Simon Šufliarsky, advokát spolupracující s pobočkou Konečná & Zacha v Bratislavě.