Modernizace služeb zdravotní péče

Ministerstvo zdravotnictví SR navrhuje změnit a doplnit zákon č. 576/2004 Z.z. o zdravotní péči, službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče, zejména v oblasti vedení zdravotní dokumentace ve formě elektronických zdravotních záznamů a elektronické zdravotní knížky.

Změna spočívá ve snaze zefektivnit specializovanou ambulantní péči a zajistit tak vyšší míru její dostupnosti a odbornosti, například rozšířením náležitostí písemného doporučení všeobecného lékaře, na základě kterého se výše uvedená péče poskytuje. Spojitost se jeví v elektronizaci zdravotní péče, a to konkrétně v přednostním chápaní elektronické zdravotní dokumentace. Doporučení všeobecného lékaře ke specializované ambulantní péči v elektronické podobě se do elektronické zdravotní knížky vyhotovuje prvořadě, a pouze v případě nemožnosti, naléhavosti anebo vhodnosti se vystavuje ručně.

Podobné změny se týkají i ústavní péče a doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče, kde se požadované údaje rovněž zaznamenávají v první řadě elektronicky s totožně vymezenými výjimkami.

Novinku představuje také dokumentace údajů v elektronické zdravotní knížce, která je mimo jiné součástí evidence Národního zdravotnického informačního systému a jejímž účelem je práce s informacemi z oblasti zdravotnictví.

Novela zákona má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2018.

V současnosti je v legislativním procesu také návrh, jehož snahou je zavést nové legální definice dosud v právní úpravě absentující, jako například ambulantní pohotovostní služba anebo zubní lékařská pohotovostní služba, a to v důsledku reorganizace systému poskytování zdravotní péče, spolu se zakotvením forem, ve kterých se ambulantní pohotovostní služba bude vykonávat.

Změny mimo jiné zasáhnou i zákon č. 577/2004 Z.z. o rozsahu zdravotní péče hrazené na základě veřejného zdravotního pojištění a o úhradách za služby související s poskytováním zdravotní péče, kde se promítne nově definovaná ambulantní pohotovostní služba i ústavní pohotovostní služba v rámci osvobození pojištěnce od povinnosti úhrady v případě zákonem předvídaných okolností, jako například v případě poskytnutí zdravotní péče bezprostředně po vzniku úrazu (ne však pokud byl takový úraz přivozen požitím alkoholu, jiné návykové látky anebo lékem, který byl užitý způsobem nedoporučeným lékařem), anebo pokud poskytování zdravotní péče trvalo více než dvě hodiny, anebo byl pacient následně přijat do ústavní péče a taktéž v případě nezletilého dítěte, pokud o poskytnutí zdravotní péče žádá zařízení, ve kterém je dítě umístněné na základě rozhodnutí soudu anebo orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately.

Jednou z transformací bude i úprava výše úhrady poskytované zdravotní péče. Oproti původnímu znění, kde byla výše stanovena odkazem na zvláštní nařízení vlády, novela zákona stanovuje výši přímo, aby se odstranila předchozí nejednoznačnost vyskytující se v praktické rovině.

Zakotvení nových definicí si vyžádalo i úpravu organizační základny poskytovatele ambulantní pohotovostní služby, a to zákonem č. 578/2004 Z.z. o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovnících, stavovských organizacích ve zdravotnictví a o změně a doplnění některých zákonů, i prostřednictvím ustanovení upravujících vydávání povolení k jejímu provozování, náležitostí, které je potřebné připojit k žádosti o vydání povolení k jejímu provozování, výběrového řízení o vydání povolení a zánik povolení.

Navrhovaný zákon nanovo řeší rovněž situaci tzv. neoprávněných úhrad od pacientů. Tímto způsobem zavádí sankce v podobě uložení pokuty subjektům, které se budou v rozporu se zákonem domáhat plnění od pacientů za objednání vyšetření anebo za poskytnutí zdravotní péče, v případě, že jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Týká se to tedy nejen poskytovatelů zdravotní péče, ale i jakýchkoliv třetích subjektů. Úpravou se tak má zamezit omezením, v důsledku kterých se ztěžovala dostupnost zdravotní péče. Na druhé straně, pacientovi se nebrání v možnosti přistoupit ke službám, které podle zákona 576/2004 Z.z nespadají pod služby poskytování zdravotní péče, co znamená, že pacient se může dobrovolně rozhodnout, jestli s externí firmou uzavře smlouvu, předmětem které budou služby nezávislé od poskytování zdravotní péče, a za ty také zaplatit. Důvodová zpráva k zákonu vyjmenovává příklady konkrétních služeb, jako jsou využívání call centra, management pacienta a sms notifikace.