Compliance program z pohledu trestní odpovědnosti právnické osoby
Ode dne účinnosti novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), publikované ve Sbírce zákonů pod č. 183/2016, uplynul již více než rok. Tato významná novela přinesla změnu rozsahu i koncepce trestněprávní odpovědnosti právnických osob, a to včetně možnosti právnických osob zprostit se v konkrétním případě své trestní odpovědnosti splněním zákonných podmínek. Tento článek se blíže zabývá jednou z takových možností, a to konkrétně prostřednictvím správně nastaveného compliance programu. Judikatura nám totiž v uplynulém roce (např. ve stále probíhající kauze „AGROTEC“) v této věci poskytla některá významná vodítka.
Význam compliance programu
Má-li se právnická osoba zprostit své trestní odpovědnosti, musí dle § 8 odst. 5 ZTOPO prokázat, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se jí přičítá, zabránila. Nabízí se, že takové úsilí zahrne například právě zpracování funkčního compliance programu. Ten je zpravidla tvořen souborem interních předpisů, upravujících organizační, personální, technické a bezpečnostní otázky, jejichž cílem je účinně předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob v rámci činnosti právnické osoby, které by mohlo zakládat trestněprávní odpovědnost právnické osoby.
Podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze „AGROTEC“ však není pouhá formální existence compliance programu dostačující a nevede bez dalšího k závěru, že právnická osoba vynaložila ve smyslu zákona „veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“, aby spáchání trestného činu zabránila.
Jak zajistit funkčnost compliance programu?
Vrchní soud v Praze se vyjádřil v tom smyslu, že aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, že právnická osoba vynaložila „veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“, ve smyslu výše uvedeném, je nutné podrobně nahlédnout do její činnosti a mít představu o jejím fungování, řízení, vnitřní kontrole a schopnosti adekvátně reagovat na zjištěné problémy.
Pokud má tedy compliance program plnit účel spočívající ve vyloučení trestní odpovědnosti právnické osoby, je nutné, aby:
- odrážel poctivou a prokazatelnou snahu právnické osoby zamezit protiprávnímu jednání v rámci její činnosti, a
- veškerá přijatá ochranná opatření byla životaschopná a byla naplňována, vyžadována, kontrolována, vynucována a revidována ze strany právnické osoby.
Funkční compliance program by tedy měl zahrnovat zpravidla následující:
- provázané vnitřní předpisy, které komplexně upraví organizační uspořádání a kompetence fyzických osob v rámci právnické osoby,
- kontrolu souladu vnitřních předpisů s právními předpisy a jejich pravidelnou aktualizaci,
- systémy vnitřní kontroly dodržování předpisů a záznamy o provedených kontrolách,
- záznamy o zjištěných porušeních, následcích porušení a přijatých opatřeních,
- zabezpečení možnosti důvěrného interního oznamování porušení, např. skrze anonymní compliance linku, email apod.,
- školení osob podílejících se na činnosti právnické osoby a kontrola jejich znalostí,
- záznamy o provedených školeních, z nichž bude patrna jejich četnost, náplň a intenzita,
- pravidelné vyhodnocování efektivity compliance programu a jeho aktualizace.
Je přitom potřeba zdůraznit, že podmínky pro zproštění trestní odpovědnosti musí být splněny v době spáchání protiprávního jednání, které je právnické osobě přičítáno, nikoliv až následně, v době zahájení kroků ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Závěr
Za účelem minimalizace rizika vlastní trestněprávní odpovědnosti lze všem právnických osobám doporučit provedení důkladné (a v případě potřeby i periodicky opakované) revize existujících vnitřní předpisů tak, aby byl jejich compliance program v každém okamžiku aktuální, efektivní a „šitý na míru“ jejich potřebám.