Článek třetí v rámci minisérie týkající se Nařízení o digitálních službách: Kdo by se měl mít na pozoru v rámci DSA?
V předchozích příspěvcích jsme představili, co to nařízení o digitálních službách (DSA)[1] je a za jakým účelem byla tato nová a přelomová evropská legislativa přijímána.
V tomto příspěvku bychom Vám proto chtěli přiblížit, na koho DSA dopadá a komu ukládá povinnosti.
Na koho DSA dopadá?
Nařízení dopadá v obecné rovině na nás všechny, jelikož se v současnosti fakticky téměř nelze vyhnout používání internetových vyhledavačů, online tržišť, sociálních sítí nebo jiných, v dnešní době globálních, on-line platforem. Běžným uživatelům však z DSA plynou spíše práva než povinnosti.
Povinnosti dle DSA pak dopadají na většinu poskytovatelů služeb informační společnosti, tedy na osoby poskytující své služby (i) zpravidla za úplatu, (ii) na dálku, (iii) elektronicky a (iv) na individuální žádost příjemce služeb.[2]
Zjednodušeně řečeno, DSA klade povinnosti na téměř všechny poskytovatele on-line služeb, a to od sociálních sítí, přes platformy pro streamování obsahu a online tržiště, až po vyhledávače, ubytovací portály nebo cloudová úložiště.
Na koho se vztahují povinnosti dle DSA?
Jak jsme si již uvedli v předchozích příspěvcích, DSA rozlišuje 4 kategorie online subjektů, a to dle míry jejich dopadu na online ekosystém, tedy zejména na jeho uživatele.
Těmito kategoriemi jsou:
- Zprostředkovatelské služby
- Hostingové služby
- Online platformy
- Velmi velké online platformy a online vyhledávače
Zprostředkovatelské služby
Zprostředkovatelskou službou je nutno rozumět některou ze služeb informační společnosti, konkrétně službu (i) prostého přenosu, (ii) ukládání do mezipaměti a (iii) hostingu.[3] Obecně se tedy bude jednat o služby, na základě kterých dochází k ukládání informací na žádost uživatele.
Zprostředkovatelskými službami lze tedy chápat služby nabízející síťovou infrastrukturu, tzn. poskytovatele přístupu k internetu či registrátory domén (včetně hostingových služeb).[4]
Hostingové služby
Hostingovými službami jsou služby spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost.[5] Typicky se bude jednat o cloudové či webhostingové služby, včetně online platforem, které tvoří podmnožinu hostingových služeb.[6]
Online platformy
Online platformou je taková služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace. Odhlédnuto od dalších definičních specifik[7] online platformy, lze si obecně pod tímto pojmem představit sociální sítě, online obchody, platformy pro sdílenou ekonomiku apod.
Velmi velké online platformy a online vyhledávače
Poslední a nejpřísněji upravenou kategorií jsou velmi velké online platformy a online vyhledávače, zkráceně VLOP a VLOSE (z angl. Very Large Online Platforms, Very Large Online Sarch Engines). Jedná se o specifický typ online platforem naplňující kritéria v počtu měsíčních uživatelů. VLOP, resp. VLOSE, bude taková služba, kterou měsíčně užívá alespoň 10 % spotřebitelů EU, tedy více než 45 milionů osob.
Týkají se Vás tedy povinnosti dle DSA?
Provozujete-li např. internetovou aplikaci, on-line platformu, službu pro ukládání nebo sdílení souborů a poskytujete-li tyto služby zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce, přičemž Vámi poskytovaná služba spočívá v prostém přenosu informací, ukládání do mezipaměti či hostingu, pak se na Vás DSA s největší pravděpodobností vztahovat bude. Jak z uvedeného vyplývá, zásadním aspektem pro posouzení, zda se na Vás DSA vztahuje, je rovněž i skutečnost, jestli má uživatel vaší služby možnost vkládat vlastní obsah, např. formou komentářů, inzerátů apod.
Z pohledu DSA pak pro ukládání povinností není určující, zda je zprostředkovatel služby usazen v EU, ale jestli příjemci těchto služeb mají místo usazení nebo bydliště v EU. Vztahuje se tedy i na zprostředkovatele usazeného mimo EU se budou vztahovat povinnosti dle DSA, pokud jsou příjemci jeho služeb usazeni nebo mají bydliště v EU.[8]
DSA tedy dopadá nejen na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, ale v konečném důsledku na všechny, kteří tyto služby užívají.
Jednotlivé povinnosti pro dílčí kategorie uvedené výše pro Vás rozebereme v následujícím článku, který bude zaměřen právě na povinnosti stanovené dle DSA.
Pokud si nejste jisti, zda na Vás tato nová evropská úprava dopadá nebo si jisti jste, ale nevíte si rady, jak implementovat nové povinnosti dle DSA do svých interních mechanismů, neváhejte se na nás obrátit.
[1] Nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES, angl. Digital Services Act („DSA“)
[2] Odbor digitální ekonomiky a chytré specializace, ed. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Pojem "služba informační společnosti" [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/pojem-sluzba-informacni-spolecnosti--84484/.
[3] Článek 3 písm. g) DSA
[4] EVROPSKÁ KOMISE. Nařízení o digitálních službách. Bezpečné online prostředí odpovědné vůči uživatelům. [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné z: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/digital-services-act_cs
[5] Čl. 3 písm. g) DSA
[6] EVROPSKÁ KOMISE. Nařízení o digitálních službách. Bezpečné online prostředí odpovědné vůči uživatelům. [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné z: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/digital-services-act_cs
[7] Článek 3 písm. i) DSA
[8] Článek 2 odst. 1 DSA